Tento článek mimo jiné nepřímo vysvětluje, proč vyhrál v Americe Trump, na Slovensku Fico, a proč antisystémová hnutí, antivaxeři a dezinformátoři získávají tolik pozornosti.
Deník N:
"Fakta přesvědčením neotřesou. Nejlépe se identifikujeme s člověkem, který toho ví stejně málo jako my.
Lidé se nerozhodují na základě argumentů. Argumentům věří, protože naplňují jejich přesvědčení. I když jim v experimentu zpětně řeknete, že měli nesprávné informace, jejich přesvědčení přetrvá.
Čím více je k dispozici informací a obsahu, tím více se stírá rozdíl mezi pravdou a lží. Mezi fakty a výmysly.
Přirozená reakce je, že si každý z nás začne vytvářet svou vlastní pravdu a vyhledávat informace, které ji podporují. A v době přemíry informací „zadarmo“ je to velmi jednoduché. O to jednodušší, že to za vás nyní udělá jazykový model nebo algoritmus sociálních médií.
Fakta nesmí kazit moji pravdu.
A je to ještě horší. Lidé nejenže se nerozhodují ekonomicky, ale ani nechtějí změnit názor, když se změní fakta. Lidé věří těm faktům, která podporují jejich přesvědčení. Základním stavebním kamenem (politického) marketingu je tedy společně sdílený stereotyp, emoce nebo prožitek.
Velká část veřejnosti preferuje autenticitu před propracovaností. Zatímco mnozí lídři jsou schopni komunikovat směrem k voličům své rozsáhlé znalosti týkající se problematiky, voliči tuto znalost nemají, a proto preferují člověka, který se stejně jako oni orientuje spíše podle přesvědčení a hodnot.
Člověk jim podobný – „opravdový“ – vytváří primární pozitivní emoci. Pracovně mu říkám náčelník nebo náčelnice. A stejně tak je to se sdělením: pokud ho někdo říká stejně neumětelsky jako já, je to člověk, kterému mohu důvěřovat. Sdělení založené na sdíleném stereotypu, prožitku či emoci je autentické a důvěryhodné, protože je adekvátní autorovi i recipientovi sdělení.
Klimatičtí aktivisté hodí kečup na Monu Lisu v Louvru. Ne proto, že by Mona Lisa měla nějakou souvislost s klimatem nebo protože by ji chtěli poškodit. Ale protože je to nejznámější umělecké dílo na světě.
Filip Turek promyšleně napadne na Twitteru veřejně velmi známou bývalou prezidentskou kandidátku a svoji protivnici ve volbách do Evropského parlamentu Danuši Nerudovou. Ta na něj reagovala, a získala mu tak pozornost, jež jej nakonec dostala do europoslaneckého křesla a do vysoké politiky.
Vše výše zmíněné stojí i za drtivým vítězstvím Donalda Trumpa. Existuje proti tomu obrana? Těžko.
„Rychlé“ myšlení vinou stereotypů čím dál častěji aplikujeme na situace, kde by stálo za to počkat si, zjistit kontext, více informací a vývoj situace.
Nezbývá než doufat, že část lidí začne myslet pomalu a častěji na otázky odpovídat: Ještě nevím."