Dobrodružství poznávání

40 readers
1 users here now

Podcast zaměřený na popularizaci vědy, politickou literaturu a literaturu faktu. Součástí podcastu jsou též záznamy z veřejných debat a přednášek na různá aktuální témata a archivní nahrávky již neexistujících rádií. A myslíme i na nejmenší, pro které jsme přichystali pohádky v čekém, slovenském a francouzském jazyce. https://linktr.ee/PepikHipik

founded 6 months ago
MODERATORS
151
 
 

Organické látky mají pocházet z nitra Ceresu, je to určitě zajímavý svět

Sciencemag.cz

Kde je nejvíce vody, omezíme-li se na vnitřní Sluneční soustavu? Samozřejmě na Zemi, na druhém místě je pak planetka Ceres, největší objekt pásu asteroidů (průměr 930 km). Nyní zde byly nalezeny nové důkazy o existenci organických látek. Ceres navíc vykazuje geologickou aktivitu. Před 6 lety ukončila jeho průzkum mise NASA Dawn. Od té doby vědci diskutují o původu a vývoji planetky; tento svět je samozřejmě potenciálně významný i z pohledu astrobiologů. Ceres je díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem spojován s typem meteoritů bohatých na sloučeniny uhlíku: uhlíkatými chondrity. Tyto meteority jsou považovány za pozůstatky materiálu, z něhož se přibližně před 4,6 miliardami let formovala celá Sluneční soustava.

Nová studie s využitím dat z sondy Dawn a inovativní metodiky identifikovala 11 nových oblastí, které naznačují existenci vnitřního rezervoáru organických materiálů na planetce.

V roce 2017 objevila sonda Dawn v blízkosti kráteru Ernutet na severní polokouli Ceresu (Cerery je možná správně, ale nepoužívá se) organické sloučeniny, což vyvolalo diskuse o jejich původu. Jedna z hlavních hypotéz navrhovala exogenní původ a předpokládala, že tyto materiály byly dodány nedávnými dopady komet nebo asteroidů bohatých na organické látky. Nový výzkum se však zaměřuje na druhou možnost: že organický materiál vznikl uvnitř Ceresu a byl uložen v nějakém „zásobníku“ chráněném před (destruktivním) slunečním zářením. „Ceres bude hrát klíčovou roli v budoucím výzkumu vesmíru. Zdejší voda, přítomná ve formě ledu a možná i kapaliny pod povrchem, činí z planetky zajímavou lokalitu pro průzkum zdrojů,“ říká spoluautor nové studie Juan Luis Rizos z Instituto de Astrofísica de Andalucía. „V kontextu kolonizace vesmíru by Ceres mohl sloužit jako mezipřistání nebo zdrojová základna pro budoucí mise na Mars či jinam.“ Většina nově objevených oblastí s výskytem organických látek se nachází v blízkosti kráteru Ernutet, v rovníkové oblasti, kde byly více vystaveny slunečnímu záření než organické materiály, které byly v kráteru identifikovány dříve. Dlouhodobé vystavení slunečnímu záření a slunečnímu větru pravděpodobně vysvětluje slabší zjištěné signály (poznámka: =proto bylo potřeba nových citlivějších metod, aby se je podařilo identifikovat). Další analýzy mají vést k závěru, že jde o materiály pocházející z hlubin Ceresu. Organické látky tedy mají mít endogenní původ. Pomocí laboratorních experimentů autoři studie dále prokázali, že organické sloučeniny se pod vlivem slunečního záření v podmínkách Ceresu rozkládají rychleji, než se dosud odhadovalo. Vzhledem ke zjištěnému množství a pozorované úrovni degradace se tedy nabízí závěr, že organický materiál musí pod povrchem Ceresu existovat ve velkém množství.

Tak či onak, Ceres asi není „inertní svět“ – alespoň podle tétp studie.

Sciencemag.cz

152
 
 

ChatGPT jde po Googlu. Jeho AI vyhledávač je teď dostupný pro všechny. Zdarma a bez registrace

ŽIVĚ.cz

Společnost OpenAI včera večer oznámila, že služba ChatGPT Search je již dostupná všem bez omezení. AI vyhledávač, který projde čerstvé online zdroje a rovnou vytvoří odpověď, se loni na podzim dostal k placeným uživatelům chatbota. Od prosince jej mohli používat i ti s bezplatným účtem. A teď už není potřeba ani registrace, stačí navštívit chatgpt.com.

Aby ChatGPT vyhledával v online zdrojích, je třeba v kliknout na tlačítko Hledat (Search), to pak zmodrá. U některých dotazů ale chatbot rovnou pochopí, že chcete aktuální výsledky, tak se ani nesnaží generovat je ze svých znalostí, které končí v červnu 2024. A jak je u AI vyhledávačů zvykem, ukáže také zdroje, z nichž odpovědi čerpal.

Oproti klasickým vyhledávačům je generování výsledků v ChatuGPT pomalejší, ale zato se můžete ptát přirozeným jazykem a chatbot rovnou odpoví, aniž byste museli klikat na výsledky a hledat odpovědi na jiných stránkách.

ŽIVĚ.cz

153
 
 

Chladenie topením ľadu

Časopis Quark

Typické chladiace systémy pracujú pomocou tekutiny, ktorá absorbuje teplo, keď sa vyparuje na plyn, ktorý je potom transportovaný cez rúrku a kondenzuje späť na kvapalinu. Tento proces je efektívny, niektoré z materiálov, ktoré používame ako chladivá, sú však príliš neohľaduplné k životnému prostrediu. Ionokalorické chladenie je nový spôsob, ktorý by ich mohol nahradiť.

Výskumníci z Lawrencovho národného laboratória v kalifornskom Berkeley využili spôsob, akým sa energia ukladá pri topení sa ľadu. Topenie sa ľadu je možné vyvolať aj bez zvyšovania teploty – napríklad pridaním nabitých častíc alebo iónov. Typickým príkladom je sypanie soli na cesty. Ionokalorický cyklus využíva soľ a elektrický prúd, ktorý v materiáli posúva ióny, čím sa mení teplota jeho topenia. Tím použil soľ na topenie sa etylénkarbonátu. Toto organické rozpúšťadlo sa používa aj v lítiovo-iónových batériách a vyrába sa s použitím CO2. Systém by teda mal nielen nulový, ale dokonca negatívny potenciál globálneho otepľovania (GWP). Súčasné systémy kompresie pár využívajú plyny s vysokým GWP, ako sú rôzne fluórované uhľovodíky (HFC). Nikto úspešne nevyvinul riešenie, ktoré chladí, je bezpečné a nepoškodzuje životné prostredie. Ionokalorický cyklus má potenciál splniť všetky tieto ciele, uviedol strojný inžinier Drew Lilley.

Časopis Quark

154
 
 

Víte, žecukrová řepa je nejen klíčovou surovinou pro výrobu cukru, ale také významnou ekologickou plodinou, která přispívá k udržitelnosti zemědělství?

BIOTRIN

Cukrová řepa (Beta vulgaris) je dvouletá zemědělská plodina z čeledi laskavcovitých, která patří k tradičním plodinám pěstovaným u nás. Pěstuje se především díky svým bulvám, jež nacházejí široké využití – od cukrovarnického průmyslu přes výrobu lihu až po krmivo pro hospodářská zvířata.

Historie cukrové řepy sahá až do antiky, kdy byla pěstována jako krmivo. Její sladká chuť však zůstávala dlouho nevyužitá. Zásadní zlom přišel až v roce 1802, kdy byl v obci Cunern (dnešní Konary v Polsku) otevřen první cukrovar. Významný rozvoj cukrovarnictví nastal během napoleonských válek, kdy námořní blokáda Anglie znemožnila dovoz třtinového cukru z Karibiku. Tento nedostatek vedl k rozmachu výroby cukru z řepy v Evropě, kde na konci válek (1815) již fungovalo přes tři sta cukrovarů . Oproti tomu v USA byl první cukrovar na zpracování řepy otevřen až v roce 1838. V dnešní době patří k největším světovým producentům patří Rusko, Francie, Německo a Spojené státy americké.

Cukrová řepa má také výrazný ekologický přínos, protože je výbornou předplodinou napomáhající zlepšovat úrodnost a kvalitu půdu. Zároveň je její zpracování energeticky méně náročné v porovnání s výrobou cukru z cukrové třtiny. Cukr, který se z této plodiny vyrábí, je chemicky nejčistší potravinou mezi všemi zemědělskými produkty. Díky těmto vlastnostem je cukrová řepa důležitou plodinou nejen pro potravinářství, ale i pro udržitelné zemědělské praktiky a ekologicky šetrné technologie.

Z geneticky modifikovaných odrůd cukrové řepy je v EU povolena k dovozu pouze odrůda H7-1 vyvinutá společností Monsanto, která je odolná vůči herbicidům na bázi glyfosátu, například Roundup®1. Mezi GM plodiny pěstované na méně než 1 % zemědělské plochy patří vedle cukrové řepy i vojtěška, papája, dýně nebo brambory. Vzhledem k jejímu významu a potenciálu pro udržitelnou budoucnost zůstává cukrová řepa nejen důležitou součástí zemědělské produkce, ale i inspirací pro inovace ve šlechtění plodin a ekologickém hospodaření.

BIOTRIN

155
 
 

Možnosti pro rozvoj, zábavu, volný čas seniorů v domácím prostředí

DOMA JE DOMA

Co to je DOMA JE DOMA

DOMA JE DOMA je přívětivé informační prostředí, které jednoduše vysvětluje složitýsvět technologií, které jsou určeny pro zvýšení kvality života seniorů a osob se specifickými potřebami a pečujících osob v domácích podmínkách. Jedná se o rozcestník, který pomáhá s orientací v oblasti asistivních technologií, vysvětluje základní typy technických možností, informuje o možnostech použití a odkazuje ve svém přehledu konkrétních služeb na konkrétní vývojáře/poskytovatele/prodejce těchto technologií.

Díky DOMA JE DOMA se mohou senioři, pečující i odborníci zorientovat v oblasti technologických řešení podpory a péče a mít tak informace pro vlastní informované volby.

Posláním rozcestníku je vyhovění častému přání samotných seniorů a jakkoli znevýhodněných osob nejen v Jihomoravském kraji a to zůstat tam, kde to znají a kde je jim dobře → doma.rozcestníku je vyhovění častému přání samotných seniorů a jakkoli znevýhodněných osob nejen v Jihomoravsk0m kraji.

A co to naopak není?

  • eshop a nebo srovnávač cen,
  • místo pro uživatelské recenzování (hodnocení) produktů, výrobků a doporučující přehled,
  • diskuzní fórum a oficiální komunikační kanál Jihomoravského kraje,
  • prezentace certifikační autority,
  • úplný vyčerpávající přehled všech dostupných možností,
  • přehled placené inzerce nebo místo zvýhodňování vybraných řešení před ostatními možnostmi,
  • místo odborných konzultací.

DOMA JE DOMA

156
 
 

Příručka s tipy pro bezpečnější chování na internetu

Stáhnout příručku

Den bezpečnějšího internetu si připomínáme ve více než 180 zemích po celém světě, vždy druhé úterý v únoru.

Letos připadá na 11. února a slavíme ho již po dvaadvacáté. Českou republiku v rámci této akce zastupuje národní Safer Internet Centrum, které provozuje sdružení CZ.NIC.

Historie

Během let se Den bezpečnějšího internetu stal důležitým milníkem v oblasti online bezpečnosti. Původně byl spuštěn v roce 2004 jako součást projektu EU SafeBorders a o rok později se jeho organizace ujala síť Insafe, která jej zařadila mezi své první aktivity. Akce odstartovala v zemích Evropské unie, avšak postupně se rozšířila do celého světa.

Kdo se může zapojit?

Zapojit se může opravdu každý! Ať už jste jednotlivec, skupina přátel, škola nebo firma, stačí se připojit k myšlence „Společně pro lepší internet“ a podpořit aktivity, které pomohou vytvořit bezpečnější a přívětivější online prostředí. Nemusíte být odborníci na bezpečnost – stačí mít chuť zapojit se, šířit osvětu nebo se něco nového naučit. Připojit se mohou děti, studenti, rodiče, školy, firmy i státní instituce. Každý krok se počítá!

Stáhnout příručku

157
 
 

Passkeys: Budoucnost je tady, ale uživatelé stále narážejí na překážky

cdr.cz

Bezpečnostní experti i velké technologické firmy se už léta shodují na tom, že klasická hesla jsou slabým článkem digitální bezpečnosti. Lidé si volí jednoduché a opakující se kombinace, útočníci je prolomí hrubou silou nebo phishingovými útoky, a uživatelé se tak neustále nacházejí v ohrožení. Passkeys, tedy klíče pro přihlašování bez hesla, mají tento problém elegantně vyřešit. Přesto se zdá, že jejich masové nasazení zatím za očekáváními pokulhává.

Slabiny hesel: Proč je potřebujeme nahradit?

„Hesla jsou katastrofa,“ shrnul na nedávné konferenci Andrew Shikiar, výkonný ředitel a CEO aliance FIDO (Fast Identity Online). Jak vysvětlil, většina běžných uživatelů si hesla nepamatuje, a pokud ano, obvykle používají slabé varianty nebo je opakují na různých platformách.

Dalším problémem je vícefaktorové ověřování (MFA), které mělo hesla posílit, ale v praxi se ukazuje jako nepraktické. Útočníci stále častěji využívají generativní AI k vytváření přesvědčivých phishingových e-mailů, které přimějí uživatele zadat MFA kód na podvodné stránky. Passkeys však fungují na principu kryptografie veřejného klíče, což znamená, že jejich autentizační proces se nespustí, pokud se uživatel nenachází na správném webu.

Adopce passkeys: Rychlý růst, ale stále dlouhá cesta

Passkeys se rychle rozšířily mezi velké hráče na trhu. Amazon například oznámil, že uživatelé vytvořili 175 milionů passkey klíčů, zatímco Google hlásí více než 800 milionů účtů s touto funkcí. Přesto existuje mnoho odvětví, která jejich využití dosud ignorují.

Cestovní ruch je toho skvělým příkladem. Shikiar zmínil, že hotely a letecké společnosti by mohly mít z passkeys obrovský užitek, protože jejich přihlašovací systémy často matou uživatele tím, že od nich vyžadují nejen heslo, ale i příjmení jako druhý autentizační faktor. Hyatt tento systém už zavedl, ale jeho konkurenti Marriott a Hilton zatím zůstávají pozadu. Stejný problém se týká aerolinek – zatímco British Airways nebo Air New Zealand už passkeys podporují, velké americké společnosti stále váhají.

„Myslím, že v roce 2025 uvidíme v tomto odvětví významný posun,“ dodal Shikiar. Jeho optimismus posiluje i zpráva, že jeden z velkých amerických bankovních domů brzy zavede podporu pro přihlašování passkeys.

Proč jsou passkeys stále tak složité?

I tam, kde jsou passkeys dostupné, mohou mít uživatelé problém s jejich využitím. Některé společnosti je nazývají jinak – například americký vládní systém login.gov používá označení „face or touch unlock“. Jiné platformy zase přidávají zbytečné bezpečnostní kroky, které celý proces komplikují.

Podle pravidel FIDO by měl být přihlašovací proces co nejplynulejší: webové stránky by měly umožnit automatické vyplnění passkey klíčů a uživatel by měl být schopen přihlásit se jediným kliknutím. Místo toho se ale často setkáváme s tím, že si firmy nastavují vlastní autentizační metody, čímž uživatele matou a nutí je projít několika zbytečnými kroky.

Dalším problémem je konkurence mezi technologickými firmami. Operační systémy i webové prohlížeče se snaží nabízet vlastní řešení passkeys, což může vést k situacím, kdy uživatel vidí více různých vyskakovacích oken, aniž by věděl, které z nich má použít. Ars Technica v této souvislosti varovala, že „příliš mnoho kuchařů v kuchyni vede k tomu, že výsledný pokrm není stravitelný“.

Ačkoli adopce passkeys postupuje pomaleji, než se očekávalo, technologické firmy do ní stále investují. Klíčovým bodem pro budoucí úspěch bude sjednocení uživatelského zážitku – méně zmatených kroků, lepší kompatibilita napříč platformami a rozšíření mezi velké služby, jako jsou banky, aerolinky a další klíčové online služby.

cdr.cz

158
 
 

Z postů na sociálních sítích dokáží vědci předpovědět rozchod páru 3 měsíce před tím, než nastane

ScienceReveal.cz

Samozřejmě tohle platí jen pro vztahy, které trvají déle než ty zmíněné tři měsíce.

Studie se zaměřila na jazyk, který lidé používají během probíhajícího rozchodu, před ním a po něm. Podle analýzy více než milionu příspěvků od téměř 7 000 osob došli k závěru, že blížící se rozchod lze vyčíst s tříměsíčním předstihem jen na základě formulace vět a slov v textu, který sdílíme. Na výchozí úroveň mluvy se lidé vrátili v průměru až cca 6 měsíců po rozchodu.

Základní znaky, které se obecně objevovaly bylo vyšší používání zájmen "já" a "my", nikoho asi nepřekvapí, že formulace vět byly často depresivnějšího charakteru (nejistota, touha po pomoci, potřeby apod.). Dále byl pozorován pokles analytického myšlení a používání neformálního jazyka.

Je tak dost možné, že s rozvojem umělé inteligence vás na blížící se rozchod upozorní váš smartphone už tři měsíce předem. No, třeba tak budete mít šanci se zamyslet včas nad tím, co se děje.

ScienceReveal.cz

159
 
 

Mláďata ptáků se učí už před vylíhnutím, jinak by zemřela

ScienceReveal.cz

Možná se to zdá poněkud drsné, ale rodiče některých druhů australských ptáků by skutečně své mládě, které se ještě ve vajíčku poctivě neučilo, nechali vyhladovět. Jedná se o mechanismus, kterými se brání proti hnízdních parazitům, jako je například kukačka.

Vědci tento jev pozorovali nejprve u modropláštíka bělokřídlého (Malurus leucopterus). Ten svým potomkům počínaje 10. dnem od snesení vajíček začne až pětkrát za hodinu zpívat svůj trylek. Ten je originální pro každou rodinu.

Skutečně se mláďata učí před narozením?

Ukázalo se, že pokud byla vajíčka přenesena z hnízda jedné rodiny do hnízda druhé rodiny, pak si mláďata osvojila trylek adoptivních rodičů. To je důkaz, že se skutečně vše museli ještě ve vajíčku naučit sami a nejedná se o geneticky vrozený instinkt.

Rodiče pak používají tento rodinný vzor jako heslo a krmí jen ta mláďata, která dokážou trylek zazpívat bez chyb. Tím se brání proti kukačkám, které do hnízd kladou vejde mnohem později. Rodič tak má jistotu, že se stará o svůj vlastní druh a ne o cizího okupanta, který by časem jeho vlastní děti vyhodil z hnízda.

Později vědci odhalili, že tato dovednost není vlastní pouze modropláštíkům bělokřídlým, ale prokázána byla u nejméně dalších sedmi druhů. S velkou pravděpodobností se tak může jednat o poměrně běžnou strategii.

Darwin se mýlil

Charles Darwin měl za to, že se zpěv u pěvců vyvinul výhradně pro účely námluv u samců. Zde se však ukázalo, že nenarozeným dětem zpívají výhradně samičky. To tuto teorii tedy vyvrací a nám to ukazuje, že v přírodě máme stále co zkoumat a objevovat.

ScienceReveal.cz

160
 
 

Otravou olovem trpěli už staří Řekové. Řím to ale nezničilo, říkají studie

Česká televize

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Vědci zkoumající sedimenty z řecké pevniny a Egejského moře nalezli nejstarší známé důkazy o znečištění životního prostředí olovem, které se datují do doby asi před 5200 lety. To je o 1200 let více než předchozí nejstarší zaznamenané znečištění olovem, které bylo nalezeno v rašeliništi na území dnešního Srbska.

Ve starověku se olovo uvolňovalo do ovzduší jako vedlejší produkt tavení rudy na měď a stříbro. Jedovatý kov později kondenzoval ve formě prachu a usazoval se v půdě.

Stříbro a olovo

„Stříbro se používalo na šperky, na speciální předměty – ale nenacházelo se v čistém stavu; těžilo se v rudě kombinované s olovem," uvedl archeolog Heidelberské univerzity Joseph Maran, spoluautor nové studie, která vyšla v odborném časopise Communications Earth and Environment.

Lokalita s nejstaršími známkami kontaminace olovem se nachází v severovýchodním Řecku, poblíž ostrova Thasos. Předchozí archeologické nálezy naznačují, že Thasos byl jedním z nejvýznamnějších míst v regionu, kde se těžilo stříbro a vyráběly kovy, uvedl Maran.

„Olovo uvolňované při tavení je první formou toxického nebo průmyslového znečištění na světě,“ řekl historik Joseph Manning z americké Yaleovy univerzity, který se na studii nepodílel. Antické Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace; klasické období proslulo athénskou demokracií, Sokratem a Platónem, a v helénském období dosáhl řecký kulturní vliv vrcholu v celém Středomoří.

Olověná krize

Podle vědců zůstávala úroveň znečištění olovem ve starověkém Řecku po celou dobu bronzovou a v klasickém i helénském období poměrně nízká a lokalizovaná. Vědci ale zjistili, že zhruba před 2150 lety došlo k „výraznému a náhlému nárůstu“ emisí olova způsobených lidskou činností v celém Řecku, uvedl spoluautor studie Andreas Koutsodendris z Heidelberské univerzity.

Přibližně v té době, v roce 146 před naším letopočtem, dobyla řecký poloostrov římská armáda, která změnila společnost a ekonomiku regionu. S rozvojem římského obchodu, kolonií a lodní dopravy ve Středozemním a Černém moři rychle rostla poptávka po stříbrných mincích, což vyžadovalo tavení, při kterém se uvolňovalo olovo, uvedl Koutsodendris.

Olovo a pád Říma

Vysoce postavení Římané popíjeli nápoje připravované v olověných nádobách a pramenitou vodu do svých domovů vedli olověnými trubkami. Někteří historici tvrdí, že otrava olovem způsobovala u římské elity nemoci, jako byla dna, což byl další faktor, který urychlil pád této říše.

Tým archeologů a vědců nedávno popsal, jak moc byla římská voda z vodovodu kontaminovaná. Ze studie vyplývá, že voda z vodovodu ve starověkém Římě pravděpodobně obsahovala až stokrát více olova než tamní pramenitá voda, konstatovali v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Toto znečištění sice bylo měřitelné, ale podle vědců ne tolik, aby to dramaticky škodilo lidskému zdraví. To vylučuje, že by voda z olověných trubek patřila mezi hlavní viníky zániku Říma.

Česká televize

161
 
 

O festivalu - Týden mozku AV ČR

26. ročník festivalu proběhne v termínu 10.–16. března 2025.

Objevte fascinující svět neurověd na Týdnu mozku 2025! Tento festival, který je součástí celosvětové kampaně Brain Awareness Week (BAW), představí nejnovější objevy a trendy ve výzkumu mozku a neurovědách. Čekají vás přednášky, interaktivní workshopy a setkání s předními odborníky. Přijďte a zjistěte, jaké úžasné vědecké objevy vás čekají! Program Týdne mozku 2025 aktuálně připravujeme.

Tradici Týdne mozku v České republice inicioval a založil český neurovědec profesor Josef Syka v roce 1998.

Na organizaci Týdne mozku se podílejí tyto instituce:

Týden mozku AV ČR

162
 
 

OpenAI spustilo Deep Research: AI, která za vás udělá hloubkový průzkum internetu

SMARTmania.cz

  • OpenAI před pár hodinami spustilo dalšího unikátního agenta jménem Deep Research
  • Zamýšlí se nad obsahem internetu a na jeho základě dělá hluboké a detailní rešerše na expertní úrovni
  • Využívá dosud nevydaný model OpenAI o3, který Sam Altman označil za první krok ke skutečné „přemýšlející“ AI

OpenAI včera představilo unikátní nástroj Deep Research. Jde o zcela nového agenta, který posouvá hranice vyhledávání a analýzy informací. Zapomeňte na klasické modely, které odpovídají jen na základě předtrénovaných dat nebo zběžného proběhnutí internetu. Deep Research brouzdá internetem v reálném čase, analyzuje obrovské množství zdrojů a sestavuje podrobné reporty, které mohou konkurovat práci profesionálních analytiků. Možnosti využití jsou v tomto ohledu téměř nekonečné a rozhodně se jedná o velkou věc.

Přečtěte si celý článek:

SMARTmania.cz

163
 
 

EU nemůže zrušit volby: výroky bývalého komisaře Thierryho Bretona jsou špatně interpretovány

CEDMO

Způsob, jakým Elon Musk otevřeně podporuje německou krajně pravicovou stranu AfD pár týdnů před volbami v Německu, vyvolává obavy ze zahraničního vměšování a nastoluje otázku o roli sociálních médií v demokratickém procesu. V této souvislosti se na sociálních sítích šířilo video s bývalým eurokomisařem Thierrym Bretonem, které Musk, ruská média a další uživatelé sdíleli společně s tvrzením, že hovořil o možnosti zrušení výsledku německých voleb. Šlo však o mylnou interpretaci Bretonových slov: bývalý eurokomisař v rozhovoru s francouzskou televizí mluvil o evropském zákonu o digitálních službách, který by podle něj měl být použit stejně jako nedávno v Rumunsku, kde EU žádala společnost TikTok o vysvětlení ohledně možné manipulace ve prospěch krajně pravicového kandidáta.

Musk, majitel společnosti X a otevřený příznivec německé krajně pravicové strany AfD (archiv), sdílel 11. ledna 2025 na svém účtu příspěvek s úryvkem rozhovoru, v němž bývalý francouzský eurokomisař Thierry Breton hovoří o Evropské unii, Rumunsku a Německu na francouzském televizním kanálu RMC. Breton má podle tohoto příspěvku tvrdit, že EU by mohla prohlásit německé parlamentní volby za neplatné, pokud z nich vzejde jako vítěz AfD. Musk příspěvek sdílel se slovy, že Breton je „tyran Evropy“.

V češtině tento typ příspěvku sdílely stovky uživatelů na Facebooku, Telegramu i síti X.

„Bývalý komisař EU Thierry Breton fantazíruje o možném zrušení nadcházejících voleb v Německu,“ tvrdí shodně tyto příspěvky, načež citují Bretona, jenž v úryvku říká: „Udělali jsme to v Rumunsku a zřejmě to budeme muset udělat, pokud to bude nutné, i v Německu.“

Snímky zavádějících příspěvků na sociálních sítích pořízené 30. ledna 2025

Podobné příspěvky sdíleli uživatelé i v mnoha dalších jazycích včetně srbštiny, chorvatštiny, němčiny, rumunštiny, slovenštiny, nizozemštiny, francouzštiny, španělštiny, italštiny a řečtiny.

Bretonův výrok sdíleli mimo kontext také někteří evropští politici. V češtině to byl europoslanec za SPD Ivan David, v němčině je šířili například poslanec bavorského zemského parlamentu za AfD či vídeňský okresní radní z pravicově populistické strany Team HC Strache – Aliance pro Rakousko.

Slova Thierryho Bretona však byla selektivně vystřižena a vytržena z kontextu. Bývalý komisař EU hovořil v pořadu RMC o tom, jak může EU využít svůj zákon o digitálních službách (DSA) v případě, kdy platformy sociálních médií zasahují do volebních procesů (archiv).

V rozhovoru odvysílaném 9. ledna 2025 hovořila moderátorka Apolline de Malherbe s Bretonem o nebezpečí, které Evropě hrozí, pokud bude Elon Musk ovlivňovat volební kampaně a politiku evropských členských států. Breton vysvětlil, že EU je na to právně připravena díky DSA. „Jsem si jistý, že budou přijata veškerá opatření k tomu, aby respektoval zákony,“ řekl Breton.

Apolline de Malherbe se ho poté zeptala, zda by se EU měla Muska jako majitele společností X a Starlink a nového významného člena Trumpovy vlády obávat (archiv).

„Počkejme, co se stane, a zachovejme chladnou hlavu. A prosazujme naše zákony v Evropě, když hrozí jejich obcházení. Pokud je nebudeme prosazovat, může to skutečně vést k nezákonným zásahům. Udělali jsme to v Rumunsku, budeme to muset udělat v případě potřeby i v Německu,“ řekl Breton. Pouze tento poslední výrok se objevil v zavádějících příspěvcích na sociálních médiích.

Zmínka o Německu následuje poté, co Musk zveřejnil příspěvky ve prospěch AfD a svůj rozhovor s hlavní kandidátkou AfD Alicí Weidel, která byla naplánována již v době Bretonova rozhovoru.

Rumunský ústavní soud zrušil prezidentské volby kvůli obvinění ze skrytých politických kampaní ve prospěch populistického krajně pravicového kandidáta a z manipulace pomocí algoritmů TikToku. EU zároveň „zahájila formální řízení proti TikToku ohledně volebních rizik v rámci zákona o digitálních službách“ (archivováno zde a zde).

DSA je směrnice Evropské unie, jejímž cílem je chránit práva uživatelů digitálních služeb, jako jsou velké platformy Facebook nebo X, ale také vyhledávače. Evropská komise zde vysvětluje, že poskytovatelé služeb typu sociální sítě musí zaručit svobodu projevu a přijmout opatření proti nenávistným projevům a manipulaci. Za implementaci DSA jsou odpovědné jednotlivé členské státy EU. Breton byl v letech 2019-2024 komisařem EU pro vnitřní trh a při vyjednávání tohoto nařízení hrál klíčovou roli.

Prezidentské volby v Rumunsku prohlásil za neplatné tamní ústavní soud, nikoliv EU

První kolo rumunských prezidentských voleb na konci listopadu 2024 překvapivě vyhrál kandidát krajní pravice Calin Georgescu (archiv). Ústavní soud však v prosinci prohlásil hlasování za neplatné s tím, že volební proces byl neregulérní a že voliči byli zmanipulováni nezákonným upřednostňováním prezidentského kandidáta na sociálních sítích. Podle dokumentů zpravodajských služeb, jež prezidentská kancelář odtajnila, byly zjištěny „agresivní ruské hybridní akce“, včetně kybernetických útoků (archiv).

Dokumenty rovněž podrobně popisují masivní propagaci Georgesca na sociálních sítích v období před hlasováním (archiv). Zůstává nejasné, kdo skryté politické kampaně organizoval a využíval platformy sociálních sítí, i když investigace místních médií ukazuje na liberálně-konzervativní rumunskou stranu PNL.

První kolo voleb se opět uskuteční 4. května 2025.

Podle odborníků z německého Science Media Center se rozhodnutí rumunského soudu opírá především o rumunskou ústavu, která zaručuje svobodné, řádné a spravedlivé volby. Jeho cílem bylo „zabránit jakýmkoli neoprávněným zásahům do volebního procesu“, uvedl ve svém prohlášení k rozhodnutí profesor práva Matthias Kettemann z univerzity v Innsbrucku.

Podle bezpečnostních zpráv předložených rumunskému ústavnímu soudu bylo svobodné hlasování během prezidentské volební kampaně ohroženo. Nicméně tyto volební zásady „odpovídají hlavnímu účelu zákona o digitálních službách“, vysvětlil Kettemann. „Vzhledem k dezinformační kampani zjištěné rumunským ústavním soudem, zejména pokud jde o falešné účty používané v koordinované kampani a neohlášenou placenou politickou reklamu na Tiktoku, pravděpodobně došlo k porušení DSA.“

Evropská komise „zahájila formální řízení proti společnosti TikTok pro podezření z porušení aktu o digitálních službách v souvislosti s povinností společnosti TikTok řádně posoudit a zmírnit systémová rizika spojená s integritou voleb, zejména v souvislosti s nedávnými rumunskými prezidentskými volbami dne 24. listopadu,“ vysvětluje tisková zpráva. Nikde však není zmíněn výsledek voleb ani jeho zrušení.

Bretonova odpověď Muskovi: EU nemůže zrušit volby

Thierry Breton osobně reagoval na příspěvek Elona Muska a zavádějící tvrzení odmítl. „EU nemá žádné mechanismy, které by zakazovaly volby kdekoli v EU,“ napsal 11. ledna 2025. Jeho výroky citované v zavádějících příspěvcích se týkaly „uplatňování DSA a jeho moderátorských povinností“.

Na dotaz agentury AFP Breton 24. ledna 2025 telefonicky potvrdil, že se jedná o „falešné zprávy“. „EU nemá absolutně žádný mechanismus tohoto druhu,“ uvedl. Breton a Musk již kvůli DSA vedli veřejný spor.

Vyhledávání klíčových slov „volby“ a „zrušení“ ve Smlouvě o Evropské unii a ve Smlouvě o fungování Evropské unie nepřineslo žádné výsledky, které by toto zavádějící tvrzení potvrzovaly.

Matthias Ruffert, profesor a vedoucí katedry veřejného práva a evropského práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v e-mailu z 27. ledna 2025 vysvětlil, že EU nemá žádnou pravomoc prohlásit národní volby ve svých členských státech za neplatné.

Mluvčí zastoupení Evropské komise v Německu to agentuře AFP potvrdila rovněž v e-mailu z 24. ledna 2025.

Zrušení voleb v Německu by se neobešlo bez Spolkového sněmu

Teoreticky lze volby do Spolkového sněmu v Německu napadnout a následně je opakovat. „Podle základního zákona (článek 41) rozhoduje o platnosti spolkových voleb Spolkový sněm,“ vysvětlila 19. ledna 2025 pro agenturu AFP mluvčí spolkového volebního komisaře odpovědného za spolkové volby. Pak existuje „možnost podat volební stížnost ke Spolkovému ústavnímu soudu“. Evropská unie v tomto procesu nehraje žádnou roli.

Federální vláda rovněž popřela zavádějící tvrzení prostřednictvím Instagramu.

Podobně jako v Rumunsku zajišťuje článek 38 německého základního zákona, že volby do Spolkového sněmu probíhají „všeobecně, přímo, svobodně, rovně a tajně“.

V případě porušení zákona nebo závažných nesrovnalostí lze volby do Spolkového sněmu napadnout, vysvětlil Matthias Kettemann ve své analýze pro Science Media Center Germany. „O závažné nesrovnalosti a porušení zákona se však jedná pouze tehdy, pokud jsou schopny změnit výsledek voleb nebo zpochybňují integritu celého volebního procesu,“ dodal.

Agentura AFP již v němčině vyvrátila podobné tvrzení o údajném zrušení voleb spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

CEDMO

164
 
 

Vakcíny či ženské zdraví. Z webů amerických zdravotnických agentur zmizelo tisíc stránek

Zdravotnický deník

Podle analýzy deníku The Wall Street Journal došlo k odstranění více než 1000 stránek z webu amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Národního institutu zdraví (NIH) a dalších institucí spadajících pod americké Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Mezi smazanými stránkami byly i vědecké dokumenty obsahující doporučení týkající se vakcín.

Jak na sociální síti X upozornil americký zdravotnický ekonom Eric Feigl-Ding, došlo ke smazání celé řady webových stránek a datových souborů CDC, včetně těch, které se týkaly HIV, LGBTQ komunity, zdravotního chování mládeže a dalších témat. Ke smazání došlo poté, co agentura obdržela pokyn dodržet exekutivní nařízení prezidenta Donalda Trumpa do stanoveného termínu.

Jedním z nejvýraznějších zásahů bylo odstranění webových stránek obsahujících doporučení poradního výboru CDC pro imunizační praktiky (ACIP) týkající se vakcín. Hlavní stránka ACIP s obecnými informacemi o výboru sice zůstala dostupná, ale konkrétní doporučení o vakcínách byla smazána. To podle Feigla-Dinga naznačuje, že se nejednalo o plošné odstranění obsahu, ale o cílený zásah proti doporučením vakcín.

Mezi další smazané stránky patří i webové stránky Národního institutu zdraví zaměřené na financování výzkumu v oblasti ženského zdraví. Kromě toho byly z webových stránek federálních úřadů odstraněny stránky obsahující akronym LGBTQ. Například na stránce Ministerstva zahraničí, která dříve nabízela cestovní doporučení pro „LGBTQI+“ cestovatele, byl obsah upraven tak, že nyní odkazuje pouze na „LGB“ cestovatele.

Tento zásah vyvolává otázky ohledně transparentnosti a dostupnosti důležitých zdravotních informací pro veřejnost. Kritici upozorňují, že odstranění těchto stránek může mít negativní dopad na veřejné zdraví, zejména v oblasti vakcinačních doporučení a zdravotní péče pro zranitelné skupiny obyvatelstva.

Zdravotnický deník

165
 
 

Umelá inteligencia ako tvorca dezinformácií: Slováci skúmali, aké sú jej zábrany

INFOSECURITY.SK

Za populárnymi četbotmi ako ChatGPT stoja takzvané veľké jazykové modely (LLMs). Učia sa na obrovskom množstve dát, aby na požiadanie dokázali vytvoriť obsah, ktorý od nich očakávame. No čo ak chceme tento obsah zneužiť? Práve preto majú jazykové modely vstavané aj ochranné mechanizmy.

Ako tieto ochranné mechanizmy fungujú? Aké sú spoľahlivé a ako ťažko sa dajú obísť? Ktoré jazykové modely sú bezpečné a ktoré majú čo dobiehať? Aké sú vôbec schopnosti umelej inteligencie tvoriť nové dezinformácie na požiadanie a čo ak chceme, aby ich ušila na mieru konkrétnej cieľovej skupiny ľudí?

Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report projektu Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s výskumníkom Kempelenovho inštitútu inteligentných technológií Dominikom Mackom.

Článok vznikol s podporou Holandského veľvyslanectva na Slovensku.

Podcasty si môžete vypočuť aj cez Apple Podcasts, Spotify a YouTube.

Zdroj: INFOSECURITY.SK

166
 
 

Ohlédnutí za posledním čtvrtletím roku 2024 z perspektivy dezinformačního působení

CEDMO

Ruská propaganda namířená proti Ukrajině, povodně ve Španělsku či referendum v Moldavsku — to jsou hlavní témata dezinformačních narativů, které fact-checkeři hubu CEDMO identifikovali jako nejvíce rezonující ve střední Evropě v posledním čtvrtletí roku 2024. O jaké konkrétní zprávy se jednalo, vám přibližujeme v aktuálním vydání tzv. kvartálního Fact-checking briefu. Je k dispozici v polštině, češtině, slovenštině i angličtině — preferovanou jazykovou verzi lze vybrat v pravém horním rohu stránky prostřednictvím volby vlajky příslušné země. Brief současně obsahuje i analýzy vyplývající z dotazníkového šetření v Polsku, Česku a na Slovensku. Ty dávají mimo jiné nahlédnout, nakolik je pro středoevropany obtížné posoudit pravdivost zpráv o konkrétních tématech nebo do jaké míry jim vybrané dezinformační narativy připadají důvěryhodné.

Případy ruské propagandy namířené proti Ukrajině

V posledních třech měsících roku 2024 jsme se v CEDMO opakovaně zabývali vyvracením manipulativních zpráv útočících na Ukrajinu a její představitele. Nejviditelnějším případem byla zpráva o tom, že si Volodymyr Zelenskyj údajně koupil historickou limuzínu, kterou používal i Adolf Hitler. Zpráva se však opírá o fotomontáž, kterou zveřejnil falešný zpravodajský web.

Dalším významným narativem bylo tvrzení o 18 britských vojácích, kteří údajně padli v bojích na Ukrajině. Servery Demagog.pl a AFP ale prokázaly, že toto tvrzení je nepodložené a fotografie rakví s britskou vlajkou ve skutečnosti pochází z roku 2006. Jiná šířená dezinformace obsahovala falešné fotografie údajné mobilní márnice od společnosti Coca-Cola, kterou ruská média prezentovala jako důkaz velkých ztrát ukrajinské armády v Sumské oblasti. Fact-checkeři z AFP a Demagog.pl ale ukázali, že šlo o upravený snímek. K dalším případům ruské propagandy, kterými se zabývali fact-checkeři, patřila smyšlená tvrzení o údajném prodeji ukrajinské půdy zahraničním společnostem, což mělo Ukrajinu vykreslit jako zemi podřízenou západním zájmům.

Obtížnost určení pravdivosti informací

Válka na Ukrajině byla také jedním z okruhů témat, u kterých jsme během listopadu v Česku a Polsku prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťovali, jak těžké je pro respondenty určit, nakolik jsou zprávy v médiích k těmto tématům pravdivé. Kromě války na Ukrajině byly testovány také okruhy související s covid-19, energetickou krizí a změnami cen energie, politikou Evropské komise týkající se budoucnosti automobilového průmyslu, s inflací a veřejným dluhem i témata spojená s klimatickou změnou. Pro 38 – 49 % respondentů je dle jejich tvrzení pravdivost sdělení obtížné určit. Konkrétně v případě výše zmíněné války na Ukrajině obtížnost potvrzuje 39 % Poláků a 48 % Čechů. Vůbec největší problémy respondenti uvádějí u zpráv týkajících se politiky Evropské komise v oblasti budoucnosti automobilového průmyslu – 43 % Poláků a 49 % Čechů.

Povodně ve Španělsku

Krátce po povodních ve Španělsku se na sociálních sítích objevily příspěvky, podle nichž k ničivým následkům přispělo odstranění přehrad a hrází v oblasti Valencie. Jak ve svých textech vysvětlili fact-checkeři z AFP, Demagog.cz a Demagog.pl, zrušené vodní stavby nebyly určeny k zadržování dodatečného objemu vody při povodních, jednalo se o malé jezy či hráze. Mapa, která dle příspěvku zobrazuje zrušené přehrady a hráze, ve skutečnosti ukazuje existující vodní stavby. Další virální příspěvky obsahovaly nepravdivá tvrzení o umělém původu povodní. Na sociálních sítích kolovalo mj. video zachycující „loď na změnu počasí“. Jak uvedly weby Demagog.sk a AFP, video ve skutečnosti zachycuje plovoucí elektrárnu a nemá žádnou spojitost s počasím nebo povodněmi.

Referendum v Moldavsku

V souvislosti s moldavským referendem o směřování země do Evropské unie se objevila tvrzení, že výsledek výrazně ovlivnily korespondenční hlasy, že v průběhu referenda došlo k „záhadnému zvratu“ ve výsledcích nebo že bylo referendum zmanipulované. Demagog.cz uvedl, že ačkoliv se průběžný výsledek hlasování „otočil“ na poslední chvíli ve prospěch podporovatelů evropské integrace, celý proces byl transparentní a k žádnému nepřirozenému zvratu v závěru sčítání nedošlo. Nepodložená tvrzení o falešných hlasech, které se údajně objevily v závěru referenda, šířili také ruští představitelé nebo polský europoslanec Grzegorz Braun, na což upozornil Demagog.pl.

Věrohodnost dezinformačních narativů

V Česku i na Slovensku, kde byla důvěryhodnost aktuálních dezinformačních narativů zjišťována (v rámci výzkumu CEDMO Trends), se nejdůvěryhodnější nepravdivá zpráva týkala pohlaví alžírské boxerky Imán Chalif, již Světová boxerská organizace (WBO) údajně doživotně vyloučila, protože nesplňuje kritéria pro start v ženské kategorii. Téměř polovina Čechů (44 %) a třetina Slováků (30 %) považovala toto tvrzení za důvěryhodné. U slovenských respondentů dosáhlo stejného podílu (30 %) také tvrzení o výši platů slovenských lékařů, podle něhož jsou platy lékařů na Slovensku v porovnání s průměrnou mzdou výrazně vyšší než v Německu či Rakousku.

Tato čtvrtletní zpráva poskytuje důležitý vhled do aktuálních dezinformačních trendů ve střední Evropě. Pro více podrobností si stáhněte kompletní zprávu v sekci CEDMO Fact-checking Briefy.

Zdroj: CEDMO

167
 
 

V špeciálnych moduloch by ľudia dokázali prežiť na dne oceánu

VEDA NA DOSAH

Spoločnosť so sídlom v Spojenom kráľovstve pracuje na vytvorení podmorských biotopov na ubytovanie ľudí s cieľom prieskumu morí. Informoval o tom portál Euronews.

„Uvedomili sme si, že oceán a najmä priestor pod hladinou oceánu je jedným z posledných zostávajúcich slepých miest, ktoré ľudstvo poriadne nepreskúmalo,” povedal Sean Wolpert, prezident spoločnosti DEEP.

Už tento rok

Oceánska prieskumná a technologická spoločnosť plánuje spustiť do prevádzky do konca roka 2025 svoj prvý biotop s názvom Vanguard.

Vanguard s dĺžkou 12 m a šírkou 7,5 m dokáže ubytovať troch jedincov v hĺbke 100 m a je navrhnutý ako testovacie prostredie pre Sentinel, väčší a pokročilejší biotop, ktorý má byť nasadený v roku 2027.

Zatiaľ čo je Vanguard vhodnejší na krátkodobé misie zahŕňajúce profesionálnych potápačov, Sentinel bude slúžiť ako dlhodobá platforma na výskum, v ktorej môže byť umiestnených až šesť pasažierov na predĺžené misie do 28 dní v hĺbke 200 m.

Sentinel bude zahŕňať mokré a suché laboratóriá a mesačný bazén – štruktúru, ktorá umožňuje potápačom bezproblémovo cestovať medzi oceánom a biotopom. To by výskumníkom umožnilo zbierať a analyzovať vzorky z morského dna v reálnom čase, čím by sa znížila potreba vyjsť na povrch.

Ochrana podmorských káblov a potrubí

Spoločnosť DEEP o sebe hovorí, že je pre globálne námorníctvo a oceánografické výskumné skupiny „tým, čím je SpaceX pre vesmírne agentúry“.

Spoločnosť verí, že globálne námorníctvo monitorujúce kritickú podmorskú infraštruktúru bude mať prospech z podmorských biotopov. „Jednou z pálčivých oblastí je kritická podmorská infraštruktúra. Veľká väčšina údajov, ktoré spotrebúvame, prechádza cez podmorské káble,“ uviedol Wolpert.

Podmorské káble, ktoré podľa NATO prenášajú viac ako 95 percent globálnej internetovej prevádzky, a potrubia prepravujúce ropu a plyn sú zraniteľné voči sabotáži. V posledných rokoch došlo v Európe k viacerým incidentom, ako napríklad k sabotáži plynovodov Nord Stream v roku 2022, incidentu na plynovode Balticconnector v roku 2023 a poškodeniu podmorských káblov v Baltskom mori v roku 2024.

Wolpert upozorňuje, že veľmi veľká časť prepravy ropy a plynu prechádza práve podmorskými potrubiami. Takže ich ochrana, sledovanie a schopnosť udržiavať túto kritickú infraštruktúru má prvoradý význam pre globálne námorníctvo, či už sú na západe, východe, juhu, alebo severe.

Urobiť oceán atraktívnym

Sentinel by mohol slúžiť aj ako podmorská výskumná stanica pre biológov študujúcich hlbokomorské ekosystémy a zároveň by mohol fungovať ako turistická atrakcia, ako je pohlcujúce akvárium.

„Chceme mať rovnaký vplyv, aký mala SpaceX na to, aby bol vesmír opäť „sexy“,“ vyhlásil Wolpert.

Vytvorené robotmi 3D tlače

Podľa DEEP sa modul Sentinel stavia pomocou techniky nazývanej aditívne vyrábanie drôtovým oblúkom šiestimi 3,5 m vysokými robotmi.

Táto metóda je ako obrovská 3D tlačiareň, ale namiesto plastu používa kovový drôt na vytvorenie štruktúry vrstvu po vrstve, aby sa zabezpečilo, že biotop odolá obrovskému tlaku hlbokého oceánu. Spoločnosť tvrdí, že podmorské biotopy je možné opakovane rozložiť, zložiť a premiestniť ako lego, pretože sú modulárne a prenosné.

Zatiaľ čo prvé miesto nasadenia modulu Vanguard ešte nie je určené, tvorcovia rokujú s potenciálnymi klientmi v Európe, na Strednom východe a v Severnej Amerike.

Zdroj:

168
 
 

Jaderný elektrický pohon by zkrátil cestu k Marsu

Sciencemag.cz

Výprava k Marsu a zpět nebude pro slabé povahy. Její délka se totiž nebude počítat na dny, týdny, či měsíce. Ovšem existují technologie, které by jednou mohly pomoci s transportem posádky k Marsu a zpět za relativně rychlé dva roky. Jednou z možností, které agentura NASA v tomto směru zvažuje, je jaderný elektrický pohon, který využívá jaderného reaktoru k výrobě elektřiny, která pak ionizuje (pozitivně nabíjí) a elektricky urychluje plynné pohonné médium, které tak poskytuje kosmické lodi tah. Výzkumníci z Langleyho střediska v Hamptonu (stát Virginia) pracují na systému, který by mohl přiblížit koncept jaderného elektrického pohonu o významný kus blíže k realizaci.

Projekt MARVL (Modular Assembled Radiators for Nuclear Electric Propulsion Vehicles) cílí na kriticky důležitý prvek jaderného elektrického pohonu, na systém pro odvod tepla, který dělí na menší díly, u kterých je možné využít robotické a autonomní skládání v kosmickém prostoru. „Tímhle postupem eliminujeme snahu vměstnat celý systém do jednoho aerodynamického krytu rakety,“ uvedla Amanda Stark, inženýrka z Langleyho střediska specializující se na přenos tepla a hlavní řešitelka projektu MARVL a dodala: „To umožňuje trochu uvolnit design a skutečně jej optimalizovat.“

Uvolnění designu je klíčové, protože, jak Stark zmínila, předešlé nápady počítaly s umístěním celého radiátorového systému jaderně-elektrického pohonu pod jeden aerodynamický kryt, který chrání náklad při letu rakety atmosférou. A přitom jde o pole radiátorů, které po plném rozložení dosáhne plochy srovnatelné s fotbalovým hřištěm. Asi si dokážete představit výzvy, kterým by čelili inženýři při snaze úhledně složit tak masivní systém do nákladového prostoru rakety.

Technologie MARVL otevírá nové možnosti. Namísto nacpání celého systému do existující rakety by dal výzkumníkům flexibilitu v podobě posílání kousků systémů do kosmického prostoru, jakýmkoliv způsobem, který by dával největší smysl. Tyto dílky by se pak do jednoho celku složily až mimo zemský povrch. V kosmickém prostoru by roboti spojili radiátorové panely jaderného elektrického systému pomocí trubic, kterými by protékalo kapalné kovové chladivo – třeba slitina sodíku a draslíku známá pod názvem NaK, který vychází z chemických značek obou prvků.

Stále se sice jedná o inženýrskou výzvu, ovšem jde o typ inženýrské výzvy spojené se skládáním v kosmickém prostoru, na čemž experti z Langleyho střediska pracují už desítky let. Technologie MARVL by mohla být významným prvotním milníkem. Spíše než jako doplněk k existující technologii by byla montáž dílů v kosmickém prostoru přínosem a ovlivnila by konstrukci samotné kosmické lodi, které bude sloužit.

„Existující kosmické lodě při svém vývojovém procesu nezvažovaly skládání v kosmickém prostoru, takže máme tu možnost říct: „Tuhle loď postavíme ve vesmíru. Jak to uděláme? A jestli to uděláme, jak bude taková loď vypadat?“ Myslím si, že to rozšíří naše uvažování o jaderném pohonu,“ říká Julia Cline, mentorka projektu na výzkumném ředitelství Langleyho střediska, která vedla účast střediska na vývoji technologického plánu vyzrání jaderného elektrického pohonu, jenž předcházel projektu MARVL. Plán dozrání prováděl agenturní projekt Space Nuclear Propulsion na Marshallově středisku v alabamském Huntsville.

Ředitelství NASA pro vesmírné technologie udělilo projektu MARVL grant v rámci iniciativy Early Career Initiative a poskytlo týmu dva roky na rozvoj konceptu. Stark a její kolegové spolupracují na vývoji systému hospodaření s teplem se společností Boyd Lancaster, Inc. V týmu jsou také konstruktéři chladičů z Glennova střediska v Clevelandu a inženýři specializovaní na kapaliny z Kennedyho střediska na Floridě. Tým doufá, že po dvou letech přejde návrh MARVL k pozemní demonstraci v malém měřítku. Myšlenka robotické stavby jaderného pohonného systému v kosmickém prostoru jitří představivost.

„Jeden z našich mentorů poznamenal: „Tohle je důvod, proč chci pracovat v NASA, pro projekty jako je tenhle,““ uvedla Stark a dodala: „Což je úžasné, protože jsem tak šťastná, že jsme do toho zapojení a cítím to stejně.“ Dodatečná podpora Pro MARVL pochází z agenturního projektu Space Nuclear Propulsion. Jeho dlouhodobou snahou je dozrání technologií pro provoz u Měsíce a blízkozemní průzkum, ale i vědecké mise do hlubšího vesmíru, včetně pilotované kosmonautiky, s využitím jaderného elektrického i jaderného tepelného pohonu.

Přeloženo z: www.nasa.gov autor: Dušan Majer

Převzato z Kosmonautix.cz

Celý článek zde:

169
 
 

Častější alkoholismus žen, stárnutí nejohroženější generace. Klinika adiktologie VFN reaguje na znepokojivé trendy komplexním modelem péče

Zdravotnický deník

I když tuzemský objem spotřeby alkoholu během covidové pandemie poklesl, po jejím skončení znovu stoupá. Čísla jsou alarmující: 1,5 milionu Čechů podléhá rizikovému pití, v souvislosti s konzumací alkoholu během jediného roku zemře téměř 7 tisíc z nich. Zvyšuje se užívání alkoholu u žen a dětí, nejrizikovější skupinou jsou ale lidé ve věku 45 až 54 let. A s tím, jak bude jejich populace stárnout, nároky na léčbu budou stoupat, varovali odborníci z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice na středeční tiskové konferenci. Klinika se na trendy snaží reagovat, došlo na ní k reorganizaci, výraznému posílení ambulancí i k lůžkových provozů. Chystá se i otevření Centra duševního zdraví.

Hranice rizikového pití překračuje stále více žen, dětí i celých rodin, upozornili adiktologové z VFN na tiskové konferenci. Souvisí to s tím, že během covidu vzrostl trend izolovaného popíjení doma. „Po poklesu celkové spotřeby alkoholu během pandemie covidu, a to celopopulačně, nyní bohužel sledujeme její opětovný nárůst. Vracíme se na původní hodnoty,“ uvedl Benjamin Petruželka z Centra veřejného zdraví se zaměřením na alkohol Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN). Češi ročně vypijí více než 14 litrů alkoholu (čistého lihu) na osobu za rok. Jen na samotnou intoxikaci alkoholem (předávkování) u nás zemře každý rok desetkrát víc lidí než na otravu nelegálními návykovými látkami. „Ročně se ambulantně nebo na lůžku léčí několik desítek tisíc lidí,“ popsal přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Michal Miovský.

„Pandemické období zásadně proměnilo situaci závislostí, kdy došlo k destabilizaci významné skupiny uživatelů alkoholu, a mluvíme tady o jednom a půl milionu lidí,“ řekl Miovský s tím, že se jedná o populaci v takzvaném pásmu rizikové spotřeby alkoholu. „Právě tato skupina způsobila zásadní tlak na ambulantní a lůžkové provozy,“ vysvětlil. Druhým fenoménem spojeným s pandemií covidu je podle něj plošné zhoršení celé oblasti duševního zdraví u dětí a dospívajících, navíc podpořené významným specifickým dopadem pandemie na rodiny s malými dětmi. „Tento fenomén překračuje hranice adiktologie, ale významně ji zasáhl. Třetím dopadem je pak obrovský nárůst problémů v oblasti digitálních neboli nelátkových závislostí. To vše přináší zcela nové výzvy pro dětskou adiktologii a psychiatrii,“ upozornil Miovský. Závislosti (včetně silně vzrůstající závislosti na lécích) obecně tvoří v tuzemské populaci obrovský problém. Podle prevelenčních odhadů by 3 až 3,5 milionu Čechů potřebovalo minimálně krátkodobou adiktologickou intervenci.

Přijatelnost pravidelného pití ve společnosti stoupla

Konzumenti alkoholu se většinou neshodnou na tom, kde je pro ně bezpečná hranice. Jednoduše řečeno ale již jedna sklenka alkoholu může být riziková, pokud po jejím vypití nastupuje nutkavý pocit potřeby té druhé, shodují se odborníci. Více jak polovina Čechů pije alkohol alespoň jednou za dva týdny a jedna čtvrtina jednou měsíčně. „Na základě dat prezentovaných Centrem pro výzkum veřejného mínění míra přijatelnosti alkoholu zůstává v posledních deseti letech stejná, avšak narostla přijatelnost pravidelného pití, což může mít vliv na nárůst konzumace alkoholu,“ upozornil Petruželka. Podle dat Státního zdravotního ústavu spadá v České republice do kategorie rizikové konzumace alkoholu 7 až 9 procent populace, dalších 8 až 10 procent spadá do kategorie škodlivé konzumace alkoholu.

V souvislosti s konzumací alkoholu se ve veřejném prostoru často mluví o riziku pro mladistvé, nejvíce rizikovou skupinou jsou ale přitom lidé výrazně starší. „Nejvíce ohrožena užíváním alkoholu je podle našich výzkumů z poslední doby věková kategorie 45 až 54 let, tedy část populace, která vyrůstala před rokem 1989,“ upozornil Petruželka. A varoval před tím, že jak budou tito lidé stárnout, bude to klást čím dál větší nároky na léčbu. „Průzkum právě v této věkové skupině například ukázal, že za sledovaný měsíc konzumovalo alkohol 74,5 procent lidí, denně nebo téměř denně sáhne po alkoholu 13,6 procent lidí, nárazově alespoň jednou týdně ve formě těžkého epizodické pití, většinou spojeného s noční a víkendovou zábavou, požívalo alkohol 12,7 procenta respondentů a denně nebo téměř denně 4,5 procenta respondentů,“ uvedl Petruželka s tím, že v rámci sledování trendů mezi pohlavími jsou stále více ohroženi alkoholismem muži. Nejvýraznější rozdíl se ukazuje v denní konzumaci alkoholu, kde podle průzkumu uvedlo denní nebo téměř denní konzumaci 19,2 procent mužů oproti 3,8 procentu žen.

Přes výše uvedená data ženy náskok mužů dohánějí. Alkohol pije v České republice každá desátá žena. „Ve výzkumu o konzumaci alkoholu v uplynulých 12 měsících ji přiznalo 67 procent žen a 82,6 procent mužů,“ uvedl Petruželka. Závislost na alkoholu dominuje i ve spektru pacientek na ženském oddělení pro léčbu závislostí ve VFN, někdy jde o kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Důvodem, proč ženy nadměrně konzumují alkohol, bývají hlavně psychické problémy.

Pozitivní trend s jedním velkým ale sledují odborníci u současné generace mladých Čechů. Ta pije alkohol méně než generace jejich rodičů. „K výraznému poklesu konzumace alkoholu u dospívajících došlo v období mezi roky 2010 a 2015, v dalším období pokles pokračoval, nicméně se zpomalil,“ komentoval tento trend Petruželka s tím, že pití nadměrného množství alkoholu v Česku se stále týká více než 100 tisíc mladistvých. „Podle výzkumu až 87 procent studentů ve věku 15–19 let konzumovalo alkohol v posledním roce, nadměrné pití – pět a více sklenic při jedné příležitosti – v uplynulém měsíci uvádí přibližně polovina studentů, přičemž 20 procent dospívajících uvedlo, že pije nadměrně alespoň jednou týdně,“ přiblížil Roman Gabrhelík z Kliniky adiktologie.

Jedním z hlavních důvodů poklesu pití u mladistvých je ovšem to, že svůj volný čas, který dříve věnovali sezení se svými vrstevníky a sklenkou v ruce, teď mnohem více tráví izolovaně doma ve společnosti sociálních médií. A na nich nebo na dalších online aktivitách (včetně online pornografie) počet závislých v posledních letech stoupá.

Klinika adiktologie pružně reaguje na nové trendy

Klinika adiktologie se na vývoj posledních let rozhodla reagovat razantním krokem a ve druhé polovině roku 2024 spustila největší reorganizaci a úpravu svých lůžkových provozů od jejich vzniku v roce 1948. „Naše klinika prošla v posledních několika letech velmi výraznou reflexí. Aktuálně postupně spouštíme a začleňujeme do praxe moderně koncipovaný flexibilní model komplexní léčebné péče odpovídající nejnovějším trendům v oboru adiktologie,“ řekl Miovský.

„Chceme klást důraz na ambulantní péči a zkracovat pobyt pacientů na lůžku na co nejkratší dobu. Náš ambulantní segment za pouhé dva roky – v letech 2023 a 2024 – vzrostl o celou čtvrtinu, upozornil Miovský s tím, že takové změny korespondují i se směřováním reformy psychiatrie. A dodal: „V letošním roce se navíc chystáme na spuštění Centra duševního zdraví, což je v oblasti ambulantní péče vysoce specializovaná záležitost.“

Cílem je podle jeho slov nabídnout flexibilitu pobytu pacientů, dlouhodobou péči i v tak specializovaném centru, jako je Centrum duševního zdraví, a současně těm nejtěžším pacientům, kterým tento systém stačit nebude, nadále díky partnerským pracovištím nabízet dlouhodobou léčbu. „Potřebujeme individualizovat péči, přestat pacienty strkat do škatulek jako dříve. Musíme o nich uvažovat tak, že přichází v tak různých stádiích vývoje problému a s tak odlišnými potřebami, že v podstatě není možné si představovat, že je dlouhodobě udržitelné mít jediný model péče a do něj se snažit ‚nacpat‘ všechny pacienty,“ vysvětlil přednosta Kliniky adiktologie. Kromě tří režimů lůžkové formy léčby je na klinice také široká nabídka všech typů ambulantních provozů, včetně ambulancí s rozšířenou péčí, substituční terapie, sociálních služeb nebo podpory rodin.

Přednosta Miovský upozornil i na to, že léčba závislosti na alkoholu je v porovnání s dalšími obory levná. „Jsme nejlacinějším ze všech psychiatrických oborů a současně je efektivita naší léčby poměrně vysoká – i u nejtěžších pacientů dosahujeme přes 40 procent úspěšnosti. Máme velmi laciné léky, kterých je současně velmi málo, a také nemáme téměř žádné přístroje. V našem oboru je to o osobohodinách,“ popsal Miovský.

Se zaměřením na nadměrné užívání alkoholu u dětí a v rodinách vytvořili odborníci z Kliniky adiktologie také interaktivní platformu IPREV. „Prevence musí být moderní, srozumitelná a atraktivní pro děti i rodiče. Je klíčovým krokem k řešení problémů spojených s jakoukoli mírou konzumace alkoholu, případně kombinace alkoholu s dalšími psychoaktivními látkami,“ řekl k tomu Gabrhelík. Platforma podporuje péči o duševní zdraví, prevenci rizikového chování a edukuje, to vše s využitím výzkumů a vědeckých poznatků.

Celý článek zde:

170
 
 

Lhář a predátor. Robert F. Kennedy má za sebou grilování v senátních výborech, zda získá křeslo amerického ministra zdravotnictví zůstává nejisté

Zdravotnický deník

Ve středu a ve čtvrtek podstoupil kandidát na amerického ministra zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy, přezdívaný také RFK, grilování v senátním finančním výboru a také ve výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody. Na obou sice tvrdil, že není proti očkování, na řadu otázek ale odpovídal vyhýbavě a v oblasti programů Medicare a Medicaid, v nichž je pojištěno 150 milionů Američanů, projevil neznalost. U senátorů mu nepřidal ani úterní dopis od Kennedyho sestřenice Caroline Kennedyové, ve kterém RFK označila za predátora, který nemá pro post ministra vzdělání. Zda tak Robert F. Kennedy ministerské křeslo opravdu získá, zůstává nejisté. Tématu se věnují světová média jako New York Times, Reuters či NPR.

Finanční výbor, před nímž Kennedy ve středu vystoupil, zatím neřekl, zda pošle Kennedyho nominaci do Senátu kontrolovaného republikány, který doposud žádného z Trumpových nominantů neodmítl. Mluvčí výboru uvedl, že hlasování by se mohlo uskutečnit příští týden. Podobně i čtvrteční slyšení před senátním výborem pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody proběhlo bez hlasování.

Na středečním slyšení před finančním výborem se zdálo, že si Kennedy není jistý, jak odpovědět na některé otázky týkající se programů Medicare a Medicaid, které tvoří většinu národního rozpočtu na zdravotnictví. V reakci na republikánského senátora Billa Cassidyho Kennedy řekl, že nemá návrh na reformu programu Medicaid. Kennedy také odmítl dát jasnou odpověď na to, zda by se distancoval od svých vlastních finančních zájmů, pokud by byl potvrzen na pozici ministra. Na zasedání navíc prohlásil, že SSRI antidepresiva jsou stejně návyková jako heroin (již v dříve řekl, že jsou také zodpovědná za střelby na amerických školách).

Demokratický senátor Mark Warner z Virginie na Kennedyho naléhal ohledně toho, jaké federální zaměstnance hodlá propustit na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, protože se objevily obavy z čistek. Kennedy řekl, že chce nahradit 600 pracovníků z Národních institutů zdraví, načež Warner poukázal, že na jejich soukromém setkání Kennedy uvedl, že se chce zbavit 2200 zaměstnanců ministerstva. Už dříve také Kennedy vzkázal zaměstnancům Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby si balili kufry.

Senátor Ron Wyden, nejvyšší demokrat ve finančním výboru Senátu, řekl CNN, že si nemyslí, že by některý z jeho demokratických kolegů v panelu po středečním slyšení Kennedyho podpořil. „Byl nedůvěryhodný a nepřipravený,“ uvedl senátor. Může muž finančně závislý na podkopávání vakcín změnit názor?

Během rozsáhlého čtvrtečního výslechu Kennedy mluvil jistěji než den předtím. Uvedl, že podpoří očkovací kalendář pro děti v USA, výzkum a vývoj ptačí chřipky a vědecká data o bezpečnosti vakcín. Podobně jako ve středu odmítl, že je proti očkování, na konkrétní dotazy ale odpovídal vyhýbavě.

Senátoři se ho ptali na komentáře a názory, které šířil po desetiletí, včetně toho, že je „vysoce pravděpodobné“, že lymeská borelióza byla vojenskou biologickou zbraní. Na to Kennedy odvětil, že prý nikdy neřekl, že definitivně vznikla v laboratoři. Na otázku senátora Bernieho Sanderse, zda souhlasí s tím, že vakcíny nezpůsobují autismus, neodpověděl. Řekl také, že neví, zda vakcína proti koronaviru zachránila miliony životů. Na přetřes přišlo i to, že by Kennedy chtěl jiná očkovací schémata pro Afroameričany a bílé.

Ani na tomto zasedání Kennedy nepřesvědčil republikánského senátora a lékaře z Louisiany Billa Cassidyho, který zasedá jak ve finančním, tak zdravotním výboru. „Vaše minulost podkopávání důvěry ve vakcíny nepodloženými nebo zavádějícími argumenty mě znepokojuje,“ řekl Kennedymu. „Může 70letý muž, který strávil desetiletí kritikou očkování a který je finančně závislý na hledání problémů u vakcín, změnit své postoje a přístup nyní, když bude mít nejdůležitější pozici ovlivňující očkovací politiku ve Spojených státech?“ ptá se Cassidy, který chce ještě Kennedyho vyslechnout o víkendu.

Pokud by všichni demokraté ve finančním výboru spolu s Cassidym hlasovali proti Kennedymu, nominace by nemusela být posunuta k posouzení do Senátu. Pokud se tam dostane, bude Kennedy potřebovat podporu alespoň 50 senátorů.

V případě, že se Kennedy stane ministrem zdravotnictví a sociálních služeb, bude dohlížet na více než tři biliony dolarů výdajů na zdravotnictví, včetně Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a agentur odpovědných za programy zdravotního pojištění Medicare a Medicaid.

Neblahé rodinné svědectví

Senátory před hlasováním pro Kennedyho v úterý varovala Caroline Kennedyová, sestřenice Roberta F. Kennedyho a dcera bývalého prezidenta Johna F. Kennedyho. Ta v dopise označila svého bratrance za predátora s tím, že jeho názory na zdravotnictví jsou nebezpečné.

„Bobby celý svůj život zkresluje, lže a podvádí,“ řekla Caroline Kennedyová ve videu na platformě X, kde přečetla svůj dopis adresovaný senátorům. Podle ní je její bratranec „závislý na pozornosti a moci“, dává pokrytecké rady, aby odrazoval rodiče od očkování vlastních dětí, přičemž se na své křížové výpravě proti očkování obohacuje.

Caroline Kennedyová ve svém dopise dále tvrdí, že RFK „silou své osobnosti“ v minulosti stáhl další členy rodiny do drogové závislosti, kterou sám trpěl. „Jeho sklep, garáž i pokoj na koleji byly středem dění, kde byly k dispozici drogy, a rád předváděl, jak dává do mixéru mláďata kuřat a myší, aby nakrmil své jestřáby. Často to byla perverzní scéna zoufalství a násilí,“ popsala Kennedyová. Sám RFK se ze závislosti na heroinu vymanil, ale jeho blízcí, které povzbudil k užívání návykových látek, dál „trpěli závislostí, nemocí a smrtí, zatímco Bobby pokračoval ve zkreslování, lhaní a podvádění“.

„Znám Bobbyho celý svůj život; vyrůstali jsme spolu,“ napsala Kennedyová. „Není žádným překvapením, že chová dravce jako domácí mazlíčky, protože sám je predátor.“

Podle Kennedyové nemá RFK lékařské, finanční nebo vládní zkušenosti, aby vedl ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Vědci a odborníci v oblasti zdravotní péče si podle ní zaslouží ministra, „který by se zavázal prosazovat špičkovou medicínu k záchraně životů, ne někoho, kdo odmítá pokroky, které jsme již udělali. Zaslouží si v čele klíčové agentury stabilního, morálního a etického člověka,“ napsala. „Zaslouží si někoho lepšího než Bobbyho Kennedyho – a my ostatní také.“ Bez ohledu na životy

Kennedy je neblaze proslulý zejména kvůli postoji k očkování. Tvrdí sice, že není jeho odpůrcem, ale pouze bojuje za jeho bezpečnost, nicméně (mimo jiné) šíří různými nezávislými studiemi opakovaně vyvrácené bludy o spojitosti očkování a autismu.

Samojská premiérka Fiame Naomi Mataʻafa nyní zkritizovala názory Roberta F. Kennedyho kvůli šíření dezinformací o vakcínách souvisejících se smrtelnou epidemií spalniček v roce 2019, která si v její zemi vyžádala životy nejméně 83 lidí, většinou dětí. K epidemii došlo čtyři měsíce poté, co zemi navštívil RFK.

V květnu 2021, tedy na vrcholu pandemie, kdy týdně v Americe umíraly na covid tisíce lidí, také Kennedy požádal federální úředníky, aby zrušili schválení všech vakcín proti koronaviru. Petice byla podána jménem neziskové organizace Children’s Health Defense, kterou Kennedy založil a vedl. Podle ní rizika vakcín převažují nad přínosy a očkování není potřeba, protože máme dostupnou léčbu včetně ivermektinu a hydroxychlorochinu, které byly již tehdy považovány za neúčinné. Později téhož roku Kennedy prohlásil, že vakcína proti covidu je „ta nesmrtelnější, jaká byla vynalezena“. O očkování proti obrně zase řekl, že „stála více životů, než zachránila“.

O nic méně kontroverzní není ani Kennedyho podíl na žalobách týkajících se očkování proti HPV u mladistvých. Dohoda s právnickou firmou Wisner Baum už vynesla Kennedymu za poslední dva roky více než 2,5 milionu dolarů. Tato částka je přitom o mnoho vyšší než asi 200 000 dolarů, které bere ministr zdravotnictví a sociálních služeb. Kennedy má nárok na 10 procent poplatků v případech, které společnosti doporučil. Podle některých žalob byly například rané studie vakcíny společnosti Merck „navrženy tak, aby zakryly identifikaci vážných následků, včetně těch s opožděným nástupem,“ ukazují soudní záznamy.

Podle domluvy si Kennedy může ponechat peníze v případech, o kterých etické oddělení ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb rozhodne, že se netýkají federální vlády. Podle expertů ovšem jakékoli kroky, které Kennedy podniká v souvislosti s firmou Merck, jedním z největších výrobců léků, mohou být motivovány jeho finančním zájmem.

Ohledně všech těchto kauz byl Kennedy dotazován v senátních výborech. Pokud by Senát potvrdil Kennedyho ministrem zdravotnictví a sociálních služeb, převzal by Kennedy dohled nad osmi miliardami dolarů v rámci programu Vakcíny pro děti a měl by pravomoc jmenovat nové členy do panelu, který bude vydávat doporučení ohledně vakcín. O tom, co všechno by Kennedy jako ministr mohl ovlivňovat, jsme informovali zde. To je také důvod, proč proti jeho dosazení na post ministra varují vědci a lékaři v čele s osmi desítkami nobelistů.

Na traktoru proti závislostem

Za zmínku na závěr stojí také Kennedyho nápady v oblasti léčby závislostí. V zemi, v níž došlo během jednoho roku k 90 tisícům úmrtí kvůli předávkování, se chystá prosazovat tzv. ozdravné farmy. Na nich by se „americké děti mohly znovu spojit s americkou půdou a naučit se disciplíně tvrdé práce“. Mají zde být zakázané mobilní telefony a lidé by zde mohli zůstat, jak dlouho by chtěli. Vedle těch, kdo se potýkají se závislostmi, by měly být farmy otevřeny i mladým lidem, kteří nechtějí užívat antidepresiva nebo léky na ADHD.

Inspiraci Kennedy čerpá ze dvou zařízení, ani jedno z nich ovšem nepovoluje užívání substituční léčby, nepracují na nich zdravotníci ani vyškolení terapeuti. První z nich je farma, kde vyjde pokoj měsíčně na 11 tisíc dolarů (cca 266 tisíc korun), a lidé se tu učí, jak se starat o dobytek, jezdit traktorem a opravovat stodoly; součástí terapie je i meditace a jóga.

Druhá se jmenuje Other Site Academy a její obyvatelé se zavazují, že zůstanou alespoň 30 měsíců. Pokoj, jídlo a skupinovou terapii mají zdarma, ovšem musí pracovat v podnicích, které akademie provozuje, včetně stavební či stěhovací firmy, skladu či secondhandu. Při nástupu nesmí zájemce užívat substituční léčbu ani antidepresiva. Přibližně polovina obyvatel se přihlásila na akademii jako alternativu k vězení. Pro některé byl ovšem denní režim tak přísný, že se raději rozhodli vrátit se za mříže.

I výkonný ředitel akademie Dave Durocher si odpykal čtyři tresty odnětí svobody za prodej drog a střelných zbraní a čelil 22 letům vězení, když se obrátil na terapeutickou komunitu, kde zůstal téměř devět let. Sám přiznává, že pravidla jsou přísná – žádné rvačky, pozitivní testy na drogy ani randění mezi obyvateli. „Je to kultura odpovědnosti, důvod, proč se lidé mohou změnit a stát se verzí sebe sama 2.0,“ myslí si Durocher.

Kennedy plánuje stovky takových farem zaplatit uvalením federální daně na marihuanu, kterou by chtěl plošně legalizovat a prodávat ve specializovaných prodejnách po celé zemi.

K dalším Kennedyho aktivitám patří také podpora pití nezpracovaného mléka (navzdory rizikům, na něž opakované zdravotní autority upozorňují, více zde) a naopak odpor proti fluorizaci vody. Kennedy je zastáncem konspiračních teorií, jako je tvrzení, že HIV nezpůsobuje AIDS, že pesticidy stojí za genderovou dysforií nebo že wi-fi vede k rakovině.

Celý článek zde:

171
 
 

Neolitické kráľovstvo

Časopis Quark

Archeológovia objavili v ruinách Wangzhuangu v strednej Číne hrobku, ktorá zrejme patrila prehistorickému kráľovi. Domnievajú sa, že celá lokalita mohla byť hlavným mestom prehistorického kráľovstva pochádzajúceho z neolitickej kultúry Dawenkou, ktorá existovala medzi rokmi 4000 až 2600 pred n. l.

Hrobka je dlhá 4,6 metra a široká asi 3,7 metra, čo ju radí medzi najväčšie z tohto obdobia. Vnútri sa nachádzalo približne 350 artefaktov vrátane 200 nefritových ozdôb, kostených nástrojov, zvieracích pozostatkov a 100 kusov keramiky. Prasačie čeľuste – najbežnejšie zvieracie kosti v hrobke – boli znakom bohatstva. Objav naznačuje, že ruiny Wangzhuangu nie sú obyčajnou osadou, ale hlavným mestom prehistorického kráľovstva, povedal archeológ Zhu Guanghua z Capital Normal University.

Neolitická kultúra Dawenkou vynikala vo výrobe keramiky a formovala rituálnu kultúru neskorších čínskych dynastií. Archeológovia odhalili celkovo 45 hrobiek tejto kultúry. Vyspelá keramika, kamenné nástroje a nefritové artefakty dokazujú deľbu práce a úroveň produktivity v danom období, dodáva archeológ Liu Haiwang. Bohatstvo pohrebných predmetov súvisí s veľkosťou hrobiek, čo naznačuje, že už vtedy vznikla jasná spoločenská hierarchia a triedne rozvrstvenie.

Celý článek zde:

172
 
 

Kurikulum umělé inteligence

AI dětem

Vzdělávací koncepce pro informatiku a rozvoj digitální kompetence v oblasti umělé inteligence na základních a středních školách

Umělá inteligence není bublina, která splaskne

Je to technologie, která proměňuje všechny oblasti našich životů obrovskou rychlostí. Přinese mnoho dobrého, ale také mnoho výzev. Pro jejich zvládnutí je třeba se kontinuálně vzdělávat.

Proto jsme se v AI dětem rozhodli vytvořit kurikulum umělé inteligence pro základní a střední školy. Jeho prostřednictvím poskytujeme srozumitelný návod, jak vzdělávat v oblasti AI ve všech předmětech pro žáky od 3. ročníku ZŠ až po střední školy.

Pojďme se v duchu konstruktivistické výuky dozvídat, jak umělá inteligence funguje, naučit se porozumět, co nám přináší do života a rozvíjet dovednosti s jejími aplikacemi.

AI dětem

173
 
 

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Česká televize

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.

„Děti jsou jako malí detektivové, kteří neustále shromažďují stopy o okolním světě. Pokud jste si někdy všimli, že se na vás dítě při mluvení dívá, je to proto, že vnímá víc než jen zvuky – učí se totiž, jak vznikají,“ popisuje na webu The Conversation jazykovědkyně Eylem Altuntasová. Právě tomuto se věnoval její nový výzkum.

Lingvistka popsala, že tento proces začíná už v pouhých čtyřech měsících věku, což podle ní otřásá zažitým názorem, že se děti učí tyto vzorce až poté, co se „naladí“ na svůj rodný jazyk v době mezi šestým a dvanáctým měsícem věku. Vědkyně věří, že její objev nejenže pomůže lépe pochopit, jak si lidé osvojují svůj základní komunikační nástroj, ale pomůže i konkrétním lidem zlepšit život – jde hlavně o děti, u nichž hrozí vývojové opoždění řeči.

Mozek jako počítač

V době, kdy kojenec dosáhne prvních narozenin, má už sluch naladěný na svůj mateřský jazyk. Tento proces jazykovědci nazývají percepční ladění. Mozek během něj třídí zvuky, které kolem sebe zaznamenává a zaměřuje se pak na ty, které považuje za nejdůležitější.

V prvních šesti měsících života děti dokážou rozlišit i zvuky jazyků, které dosud nikdy neslyšely. Mohou například rozlišovat určité kontrasty hindštiny, které jsou pro anglicky mluvící dospělé náročné, nebo identifikovat jedinečné tóny v mandarínštině, i když vyrůstají v anglicky mluvící domácnosti. Dospělí to už nesvedou. „Tato neuvěřitelná schopnost netrvá věčně. Mezi šestým a dvanáctým měsícem se děti začínají specializovat na zvuky, které slyší nejčastěji. U samohlásek se toto dolaďování začíná projevovat přibližně v šesti měsících, zatímco u souhlásek až po deseti měsících,“ upřesňuje Altuntasová, jejíž studii vydal odborný časopis Developmental Science.

Děti tedy zpočátku vnímají všechny zvuky, ale tím, jak některé poslouchají od svých rodičů častěji, přichází o citlivost vůči těm, jež vnímají jen málo. Například Japonci tak nevidí rozdíl mezi hláskami R a L. Až doposud si vědci mysleli, že tento proces zužování je nutný k tomu, aby se děti mohly začít učit složitější jazykové dovednosti, jako je třeba rozdíl mezi znělými a neznělými hláskami.

„Naše studie ale ukázala, že děti už ve čtyřech měsících se učí, jak se hlásky fyzicky tvoří, a to dlouho předtím, než začne toto zužování,“ vysvětluje lingvistka.

Odezírají ze rtů

Podle ní je tento proces učení podobný tomu, jako když dospělý člověk poslouchá cizince, kterému nerozumí. Přesto může vědomě sledovat, jak se pohybují jeho rty a další části ústrojí, jež je zodpovědné za artikulaci. Čtyřměsíční děti dělají to stejné, ale nevědomě.

Vědci z Western Sydney University pod vedením Altuntasové to prokázali při experimentu s 34 dětmi ve věku od čtyř do šesti měsíců, s nímž rodiče souhlasili. Spočíval v pokusu se dvěma neexistujícími jazyky, které se od sebe lišily podobou některých souhlásek. Detaily jsou poměrně složité, zájemci je najdou přímo ve studii – výsledek ale ukázal, že děti se aktivně učí pravidla jazyků (i těch vymyšlených) a spojují si je s tím, co pozorují ve svém okolí.

„Zjednodušeně řečeno to znamená, že ve čtyřech měsících dokážou spojit body mezi zvukem a zrakem. Tato raná schopnost rozpoznat vzorce ve vytváření zvuků je základem pro pozdější učení jazyka. Jejich mozek jako by si už připravoval půdu pro vyslovení prvních slov,“ doplňuje Altuntasová.

Tento objev podle ní mění to, co si jazykovědci mysleli o učení se jazykům na začátku lidského života. Naznačuje, že děti začínají rozpoznávat vzorce již ve čtyřech měsících, tedy mnohem dříve, než začnou mezi šestým a dvanáctým měsícem věku vnímat specifické zvuky své mateřštiny.

Celý článek zde:

174
 
 

Viola Caminiti: Cesta italské vědkyně od prosecca k bioplastům

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Seznamte se s Violou Caminiti, inspirativní vědkyní bádající v oblasti životního prostředí, která se snaží proměnit odpad v příležitost. Viola miluje přírodu, a proto si vybrala studium environmentálních věd na Univerzitě Ca' Foscari v Benátkách. Rozhodla se, že bude měnit způsob, jakým přistupujeme k vedlejším průmyslovým produktům.

Její doktorský výzkum na Univerzitě v Padově se konkrétně zaměřuje na zhodnocování odpadů ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, zejména z procesu výroby světoznámého vína prosecco. Viola přetváří tyto zbytky na biologicky odbouratelné plasty pomocí špičkové biotechnologie, čímž připravuje půdu pro udržitelnější budoucnost. V současnosti pokračuje v doktorském studiu a nedávno absolvovala stáž na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně (FCH VUT) pod vedením Stanislava Obruči z Ústavu chemie potravin a biotechnologií. V rozhovoru se s námi podělila o svou cestu, výzvy, kterým čelila, i poznatky, které během stáže získala.

Celý článek zde:

175
 
 

Markéta Kocmanová: Zkoumám, jak se z lidí dělají zbraně

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Proč se některé skupiny společnosti radikalizují, a jiné nikoliv? Proč lidé podléhají informačním manipulacím a podrývají stabilitu jinak relativně fungujícího státu, ve kterém žijí? Odpovědi na tyto otázky hledá Markéta Kocmanová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mezi konkrétními lidmi. Výsledky výzkumů pak mohou hrát zásadní roli při nastavování opatření pro bezpečnější život.

V červnu jste obhájila dizertační práci, ve které jste se zabývala neobvyklým tématem v bezpečnostních studiích – proč Romové odolávají radikalizaci. Co vás přivedlo k ústřední myšlence vašeho výzkumu?

Než jsem nastoupila na doktorát, narazila jsem na literaturu, která se týkala faktorů, jež vedou k džihádismu a radikalizaci muslimů v západních zemích. Tehdy mě napadlo, proč nemáme žádné romské teroristy, i když také trpí diskriminací, odcizením, sociálním vyloučením, stigmatizací či nedostatkem socioekonomických příležitostí, což jsou silné faktory, které vedou jednotlivce i skupiny k radikalizaci. Probírala jsem to s Emilem Aslanem z Katedry bezpečnostních studií FSV UK, kterého tato myšlenka velmi zaujala, a tak se v roce 2019 zrodilo téma mé dizertace.

Do bezpečnostních studií jste tímto přinesla docela převratný úhel pohledu na věc…

Výzkum v bezpečnostní oblasti se většinou soustředí na rizikové faktory a hrozby. Daleko menší pozornost se věnuje tomu, proč lidé „něco nedělají“, jaké jsou ochranné faktory. Až zhruba v posledních pěti letech se například v oblasti kriminologie, která je se studiem radikalizace propojená, začíná objevovat důraz na studium těchto faktorů. Proč je to důležité, si můžeme ukázat na příkladu střelce z Filozofické fakulty UK. Vycházím tedy jen z veřejně dostupných informací o něm, ale i v nich jsem viděla celou řadu rizikových faktorů, které se s jeho osobností pojily. Nikdo je ale dlouhodobě nebral v potaz, nikdo nevyhodnotil to, že je potřeba s tímto konkrétním člověkem nějak pracovat. Když ale budete vědět, co člověka proti radikalizaci chrání, budete také moci zavést účinná preventivní opatření, kterými vzniku rizikové situace můžete zabránit.

Váš výzkum vás nakonec dovedl až na Balkán.

Když jsem se rozhodla, že budu studovat to, proč se Romové neradikalizují, věděla jsem, že nejlepší výzkumná metoda bude sběr dat v terénu, že musím mluvit s lidmi. Dostala jsem se do romských komunit v Srbsku, na Slovensku, v České republice a částečně i ve Velké Británii. Po roce výzkumu jsem objevila malou skupinku Romů, kteří patřili do komunity válečných uprchlíků z Kosova, v Srbsku konvertovali k saláfismu a nakonec se radikalizovali, přidali se k Islámskému státu a odcestovali na Blízký východ. Trošku to nabouralo mou hypotézu o tom, že Romové se neradikalizují, ale toto byla skutečně malá a velmi specifická skupinka lidí. Při svém výzkumu jsem se dostala do romských muslimských i ortodoxních komunit a radikalizaci tam nikdo nepodléhal, i když v některých případech tam lidé žili v opravdu strašných podmínkách sociálního vyloučení.

Proč jsou tedy Romové tak odolní vůči radikalizaci?

Zajímali mě Romové jako skupina, nikoliv jednotlivci, i když jsem si vědomá různorodosti komunity. Na základě výzkumu jsem identifikovala pět faktorů, které je před radikalizací chrání. Nejsilnějším faktorem je to, co se do češtiny překládá jako „náležení“, tedy pocit že někam patří, že jsou členy komunity, která je přijímá, což je základní lidská potřeba. Mezi Romy funguje silná vnitroskupinová solidarita, jsou málokdy osamělí. Pocit, že je každý jednotlivec přijímaný a že jsou s ním ostatní členové komunity solidární, je naprosto zásadní. Je to ten nejdůležitější ochranný faktor, který, ať se podíváte na pachatele, jako byli masoví střelci z USA, Anders Breivik v Norsku nebo útočník z FF UK, necítili. Důležité je k tomu dodat, že předpoklad k tomu, že se jedinec bude radikalizovat, často vzniká už v raném dětství. Dalším faktorem, který Romy před radikalizací chrání, a který se opakovaně objevoval v rozhovorech s nimi, je jejich fragmentace a neschopnost sjednotit se k prosazování společného cíle, což oslabuje jejich takticko-operační a strategické schopnosti.

Třetí faktor je vyhýbání se konfliktu. Když eskaluje nějaká situace, Romové mají tendenci se konfliktu vyhýbat proto, aby neohrozili rodinu, která je pro ně zdrojem přežití. To se pojí také s tématem odpuštění. Tyto pocity a mechanismy známe z každodenního života. Když chceme s někým žít a pokračovat v tom, tak mu musíme umět i odpustit, pokud nám nějak ublíží. Pro Romy je primární motivací k odpuštění to, že nedokážou žít s nenávistí. V bezpečnostní politice je to, že začnu rozumět motivaci viníka, naprosto zásadní. Porozuměním a následnou omluvou se postupně s viníkem obnovují vztahy, až dojde k úplnému odpuštění a vztahy se vrátí do normálu. Jako přidružená členka jsem zapojená do výzkumu Arie Kruglanského na University of Maryland zaměřeném na dynamiku konfliktu mezi Izraelem a teroristy z Hamásu. Výsledky experimentálních studií, na kterých tým pracuje, ukazují, že lidé mají tendenci být daleko agresivnější, když nerozumí situaci nebo tomu, proč někdo něco udělal. Když to takto popíšu, zdá se to strašně jednoduché, ale má to obrovskou implikaci pro jakoukoliv bezpečnostní prevenci prostřednictvím strategické komunikace.

A další ochranné faktory jsou jaké?

Další jsem nazvala komplexní flexibilitou. Souvisí s emocemi, s adaptabilitou a vnímáním času. Romové jsou otevření, dávají najevo emoce, což má obrovský psychohygienický efekt. Když v sobě budete emoce dusit, může to mít fatální následky. Spojené je to i s tím, že Romové jinak prožívají čas, žijí více v přítomném okamžiku. Když spřádáte plány na teroristický útok nebo se chcete někomu pomstít, potřebuje to nějaký čas, aby nenávist a agrese zakořenily.

Posledním faktorem je adaptabilita, která souvisí se schopností přizpůsobit se situaci, a také kognitivní flexibilita, kdy si Romové například z náboženských ideologií vybírají to, co vyhovuje potřebám jejich kultury, a nepodléhají tak dogmatismu.

Jak přenést faktory, které chrání romskou komunitu, i na jiné skupiny lidí?

To je otázka za milion dolarů. Faktory, které jsem identifikovala, jsou omezeně v nějaké míře už aplikované. Přenést úplně se ale nedají. Je to ovlivněné socioekonomickým systémem pozdně-konzumního kapitalismu. Už poměrně dávné výzkumy ukazují, že tento systém narušuje společenskou soudržnost a nutí lidi chovat se jako trh, tedy kompetitivně. Pro bezpečnost tento vysoce individualizovaný systém není ideální.

Na místní úrovni se ale něco dělat dá. A dá se něco udělat i na školách. Ideálně už v těch mateřských by měla být zavedena sociální a osobnostní výchova, kterou by vyučovali profesionální učitelé se sebezkušenostním výcvikem. Měli by děti učit, jak fungovat v komunitě a jak pracovat s emocemi. Z osobnostní nezralosti totiž pramení veškeré zlo. Je hezké hlásat, že budete podporovat rodiny, dostat se ale musíte až ke kvalitě vztahů v rodinách. Lidé se nejdřív musejí naučit pracovat sami se sebou, na svém vlastním růstu, aby mohli vytvářet zdravé prostředí pro další generace, které nebudou tak zatížené traumatickými rodinnými vztahy.

V tomto směru by se mělo angažovat i ministerstvo obrany. Myslím, že by mělo podpořit navýšení kapacit psychologů i psychiatrů. Samozřejmě je potřeba mít armádu skvěle vybavenou moderními a spolehlivými zbraněmi, ale investovat musíte i do lidí, protože informační válka je opřená o využívání lidí. Člověk je tím nejcennějším, co každá země má, ale zároveň je to její nejslabší článek. Systém péče o duševní zdraví je z hlediska informační obrany kritickou infrastrukturou už nyní.

Výsledky výzkumu jste využila už i v konkrétní situaci, kdy jste se obrátila na vládní zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou, i na ministerstvo vnitra, a aktivně se zapojila do deeskalace napětí mezi Romy a Ukrajinci. K němu došlo loni po incidentu v Brně, při němž na následky pobodání zemřel mladý Rom. Ukrajinský občan byl pak souzen za zabití a ublížení na zdraví, obvinění byl později zproštěn. Než k rozsudku ale došlo, napětí přiživované i diskuzemi na sociálních sítích mezi komunitami rostlo…

Díky svému výzkumu jsem viděla naprosto konkrétní kroky, které je třeba učinit, aby se násilí nestupňovalo. Potenciál pro eskalaci násilí byl v tomto případě obrovský. Hrozilo, že se to zvrhne v etnický konflikt většího rozsahu, do kterého se pak můžou zapojit extremističtěji orientované skupiny. Dá se předpokládat, že do rozdmýchání konfliktu zasahoval vliv cizích mocností, mohlo se to vyvinout směrem, který by společnost uvedl do chaosu a násilí. Tehdy už se také začala rodit myšlenka na náš nový výzkumný záměr.

V červenci jste uspěla se svou Laboratoří pro kognitivní bezpečnost v univerzitní soutěži Primus pro perspektivní vědce a vědkyně.

Když se tady začali někteří Romové mobilizovat k násilí, říkala jsem si, že v tom možná hrají roli ještě další vlivy, jako například nepřátelské operace. Zajímá mě, proč lidé podléhají informačním manipulacím. Chtěla bych proto propojit oblast informačního válčení s radikalizací a identifikovat faktory, které člověka vůči těmto fenoménům činí odolného. Je to velká výzva. Chci zmapovat terén, a to nejen v České republice a na Slovensku, zajímá mě opět například Balkán, který je laboratoří vlivu.

Chci jít zase za lidmi. Chci hledat příčiny toho, co člověka vede k tomu jít proti vlastnímu státu, proč se nechává nějakým způsobem zmanipulovat. Zajímá mě, jak se využívají slabiny lidí a jak se pracuje v informačních kampaních s pravdou, kdy se nevyužívají lži, ale pravda, která se jen nějakým způsobem nasměruje, aby ťala do živého. Chci popsat to, jak se z lidí dělají zbraně. Říkám tomu efekt kulečníkové koule, to znamená, že se do něčeho jen lehce cvrnkne, což uvede do pohybu něco absolutně nepředvídatelného a může to mít šílené bezpečnostní konsekvence.

Chci opět hledat faktory odolnosti. V době krizí, jako byly střelba na FF UK nebo zářijové povodně, je vidět, že naše společnost má obrovský potenciál a dokáže se semknout. Na druhou stranu jsou ve společnosti lidé, kteří jsou proti systému a klidně by ho celý pohřbili, protože se cítí odstrčení. A nesouvisí to se socioekonomickým statusem ani se vzděláním. Loajalita občanů vůči státu by neměla být bezbřehá. Člověk má protestovat, aby se stát posouval. Neměl by se ale dostat až do fáze, kdy vlastní stát poškozuje, třebaže se svých práv může domoci i bez podrývání národní bezpečnosti.

Studia radikalizace je strašně široký interdisciplinární a fascinující obor, který miluji, zároveň je to ale hrozně temné, když vidíte, kolik by toho bylo třeba dělat. Co mě nejvíc zneklidňuje, a o čem mluví například i ředitel Bezpečnostní informační služby, je to, že jsme skutečně v nejhorší bezpečnostní situaci od konce druhé světové války. A i když tehdy ještě neexistovala studia radikalizace tak, jak se zformovala po 11. září 2001, už několik let si říkám, že z pohledu mého oboru společnost před vypuknutím války musela vypadat tak, jak vypadá i teď.

  • Autorka: Helena Zdráhalová
  • Zdroj: Univerzita Karlova
  • Článek vyšel v on-line magazínu Univerzity Karlovy Forum

Markéta Kocmanová je absolventkou Fakulty sociálních věd UK, kde obhájila dizertaci s názvem Why the Romani Make no Terrorists a kterou nyní připravuje k vydání. Zabývá se teoretickými aspekty radikalizace i praktickými opatřeními v této oblasti v evropských i mimoevropských zemích. Díky získání Fulbrightova stipendia pobývala na University of Maryland v USA, kde se zapojila do výzkumného týmu sociálního psychologa Arie W. Kruglanského, který se věnuje studiu terorismu. V současné době působí na Institutu politologických studií FSV UK a pracuje na svém projektu Laboratoř pro kognitivní bezpečnost, se kterým uspěla v soutěži UK Primus. V září získala Cenu vlády za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu.

Celý článek zde:

view more: ‹ prev next ›